Profily lektorů

Ing. Hana Nýdrlová
V Tkalcovském muzeu působím jako lektorka drátování, v pracovním životě jsem zaměstnaná jako ředitelka Turistického informačního centra v Trutnově.

Ke starým věcem a potažmo starým řemeslům jsem získala vztah již v dětství, neboť oba moji rodiče byli ne snad vášnivými, ale rozhodně aktivními a vytrvalými sběrateli starožitností, zejména tatínek sbíral starou moravskou, modranskou a habánskou keramiku.

Základy drátování, techniky „šití“ jsem se naučila sama „okoukáním“ z časopisů, klasické drátování mne naučila Jana Pičmanová z Poniklé. Dále už to chce jenom nadšení, trpělivost, čas a odvahu stále zkoušet a zkoušet. Navíc takřka při každém setkání s některým kolegou dráteníkem se dozvídám nové a nové věci.

V současné době se mimo klasické drátování nádob a velikonočních vajíček snažím o tvorbu větších misek a figur.

Drát se tak stal mým kamarádem pro případné dlouhé chvíle (kterých je však poskrovnu).
Ing. Matyáš Orsák Ph.D.
Vyučuje: Textilní techniky
Pochází z trutnovska. Profesí je vysokoškolským pedagogem, učí chemii. Textilní výroba je jeho velký koníček, zabývá se jí jak teoreticky, tak i prakticky dále než 20 let. Sám o sobě říká toto:

"Ruční textilní výroba mi učarovala již v dětství, kdy mne fascinovalo sledovat moji maminku, jak obratně zachází s jehlicemi při pletení či s háčkem při háčkování. Postupně jsem tuto dovednost okoukal a jednoho dne se pokusil si s jehlicemi a nebo háčkem pohrát. Časem jsem se naučil další textilní techniky jako je drhání, síťování, bezstavové tkaní a další textilní techniky. Od nich byl jen krůček k pokusům vyrobit si vlastní ručně předenou přízi. První pokusy byly velmi nejisté, protože jsem neměl k dispozici žádný pořádný materiál a ani nástroje, natož přesné informace. Asi v 17 letech se mi poprvé do ruky dostalo ruční vřeteno a já začal objevovat techniku výroby příze. Dalším velkým pokrokem v poznatcích byla kniha manželů Malinových Vzpomínky na minulost, která je věnována experimentální archeologii. Tato kniha mi ukázala směr, kterým se ubírat. Pak už věci nabraly rychlejší spád. Napředl jsem ovčí vlnu na celou vestu (pravda, práce mi trvala včetně pletení asi 2 roky, ale byl to pro mne velmi důležitý okamžik, kdy se hraní změnilo na dovednost, která má praktické využití). Velikým mezníkem bylo získání mého prvního kolovratu (tohoto "stařečka" původem ze Šumavy od Klatov jsem dostal darem) a zakoupení prvního tkalcovského stavu. Práce na kolovratu mne dala další směr a posunula mnohem dále. Pak přišly další kolovraty, další stavy, začal jsem se zajímat o jejich konstrukci, zdobení a další věci. S tím přišly pokusy v oblasti barvení, z počátku syntetickými, později přírodními barvivy. A protože jsem profesí vysokoškolský pedagog, byl jen krůček k předvádění a výkladu ruční výroby textilií. Předváděl jsem předení a tkaní na různých akcích (středověké bitvy, historické trhy, ruční dílny, Země živitelka,,...).

V současné době vlastním cca 10 kolovratů, 3 velké ruční stavy, 2 střední a 4 malé. Vedle toho další předměty spojené s historií výroby textilií, jako jsou vřetena, přeslice, mědlice a vochle a další pomůcky na zpracování lnu a vlny, jejich předení, převíjení, barvení..."
Iveta Hemelíková
Vyučuje: keramiky, šití, háčkování, pedig.
Motto: naděje vždy zvítězí nad zkušeností
Iveta je usměvavá lektorka, která dokáže čarovat s látkami a střihy, má spoustu nápadů, je rychlá a poradí si v mnoha zapaketlitých situacích při kurzech: šití, háčkování, keramiky, pedigu.

Kousek z jejích textu o sobě:

MOTTA měním a dost často, už mám pěknou sbírku..

věřím, že fantazie je silnější než vědění
že, mýty mají větší moc než historie
že,smích je jediným lékem na zármutek
a věřím, že láska je silnější než smrt.

Narodila jsem se v roce 1969, vzdělání - Střední průmyslová škola oděvní, co týče keramiky - rekvalifikační kurzy v Kohoutově ( keramik a lektor) - to byla pro mě radost-potěšení a zjištění, že toho stále o keramice moc nevím..
Nejoblíbenější činnost keramika

nejoblíbenější jídlo hořká čokoláda
nejoblíbenější zvířátko lední medvěd
mám ráda děti

všecko co je modré není dobré, ale užásné!

A zimu si nedokážu představit bez lyží..
Jaroslava Raabensteinová
Vyučuje: Paličkování, síťování.

Jaruška je lektorka paličkování. Vystudovala krajkářskou školu ve Vamberku, přsněji Školský ústav umělecké výroby a od roku 1976 do 1982 pracovala ve Vamberecké krajce.

Od roku 1984 dodnes vede kurzy paličkování pro dospělé a děti.

S tkalcovským muzeum spolupracuje od roku 2009.
Klára Lantová Schück
Vyučuje: TOčení na hrnčířském kruhu, keramiku
Klára vystudovala Soukromou mistovskou školu uměleckého designu v Praze, v ateliéru akademického sochaře Jiřího Kryštůfka obor Výtvarné zpracování keramiky a porceláu. Její tvorba obsahuje nejrůznější materiály, papír, textilie, vystavuje keramické objekty i obrazy. Pracuje v škole Mraveniště, vyučuje keramiku ve svém ateliéru v Markoušovicích i např. v Barevných domcích v Hajnicích.
Marcin Makaś
Vyučuje: Umělecké košíkářství, vitráže Tiffany, vitráže klasické olovem, mozaiky, keramiku.
Marcin je magistr umění, sochař, pedagog a terapeut. Absolvoval Fakultu grafiky a architektury při WSU ve Štětíně. Realizuje autorské práce, tvůrčí dílny pro veřejnost, pro handicapované. V krkonošských dílnách vyučuje keramiku a sochařství, tvoří vitráže, košíkářství. Vytváří a realizuje projekty v oblastech interiérového designu, scénografie, výstavnictví a živé architektury. Založil a provozuje galerii,,CZASB" v Lubawce. Věnuje se malování, grafice a kresbě.

S tkalcovským muzeum spolupracuje od roku 2010.
Martina Nosková
Vyučuje: Origami, twistart, qulling a řadu dalších technik
Střední školu vystudovala v Turnově, obor zlatnictví a stříbrnictví.

Od té doby se zájímá o různé výtvarné techniky. A nejen výtvarné, hlavně rukodělné. Zakotvila nakonec u dvou moderních. Skládání origami náušnic a stříhání razítek. Oboje již přerostlo z koníčka ve vášeň...

Dále vyučuje: Drátované hvězdy * Drátování * Dutinky * Knižní vazba * Kytky * Dutinky * Knižní vazba * Kytky * Leptání skla *Moosgumy * Nešitý patchwork * Origami betlém * Origami 1 * Origami 2 * Origami 3 * Origami 4 * Papírové listy * Pedig * Plstění * Quilling *Ubrousková technika * Vánoční visačky * Visačky

Pravidelně spolupracuje s Muzeem papírových modelů v Polici nad Metují, Pellyho domy v Polici nad Metují, Café Dientzenhofer v Broumově, nově též s prodejní zahradou Trees v Červeném Kostelci, Domem pod Jasanem ve Voletinách u Trutnova.
Martina Poliaková
Vyučuje: keramika, tkaní, plstění, pedig, předení, floristika, košíkářství
Motto: rodina, přátelství, pokora
Stála u zrodu sbírky ke tkalcovství spolu se svým manželem, který je nepostradatelnou osobou pro praktický chod muzea a jeho dalšho rozšiřování.

Je nositelkou ocenění Královéhradeckého kraje Mistr tradiční rukodělné činnosti za rok 2019.

Je průvodkyní v muzeu a prezentuje tradiční řemesla a práci na dobových nástrojích. Vede administrativní činnost tkalcovského muzea, má na starosti vedení projektů, shánění financí na provoz muzea, propagaci a prezentování muzea.

Odměnou jí jsou spokojení návštěvníci, děti, které objevují, jak vlastně vznikla látka a které se zpočátku tváří, že je muzeum vůbec nezajímá a potom chtějí přidat len na další výrobu provázku.

Věnuje se lektorské činnosti a zaměřuje se na lidová řemesla, propojování technik a spojování tradičních postupů se současným designem.

Vyučuje především v Domě pod jasanem, vedla několik let týdenní vlněné workshopy v Polsku a Městském kulturním zařízení v Bělé pod Bezdězem. Připravuje vzdělávácí programy úzce spojené s lidovými řemesly.

Spolupracovala při natáčení pohádky Sedmero krkavců od režisérky Alice Nellis, kdy naše muzeum zapůjčilo řadu exponátů pro zpracování kopřivy

V Domě pod jasanem s ní byla natáčet i Toulavá kamera reportáž o historii tkalcovství v regionu Trutnovska. Zpracování lnu ukázala i v pořadu ČT Pečení na neděli.
Mgr. Jarmila Schubertová
Motto: „Bez tmy neuvidíš světlo“ a na to jsem si přišla sama při kresbě, ale i dalších seminářích a kurzech sebepoznání.
Absolventka Pedagogické fakulty Hradec králové, učitelství Výtvarné výchovy a Masarykovy univerzity v Brně, galerijní animace, kresba a malba. Lektorka kurzů kresby a malby, kresby pravou mozkovou hemisférou, malby jakýmikoliv materiály na cokoliv, hlavně, aby se člověk uvolnil a pobavil.

V současné době učitelka na základní škole, základní umělecké škole – obor literárně dramatický.

A jak bych se popsala?

To musíte zažít

Od malička jsem čmárala kde se dalo a malovala si svět. S hlavou v oblacích jsem tančila s vílami na louce a viděla v lidech nádherné světlo, se kterým mne bavilo si hrát.

Přes pokusy s hudbou, herectvím, scénickým tancem, mne to stejně vždy dovedlo k výtvarničině a hře s materiály a technikami všeho druhu.

Miluji dětskou kresbu, fascinuje mne intuitivní kresba a malba, ale i dokonalost technicky precizně vyvedené práce. Miluji hlínu a práci s ní, experimenty s mnohými materiály. Fascinují mne pastelky a pomalinku se rozhoupávám i k vlastní tvorbě.

Ale všechno má svůj čas a ke všemu je třeba dozrát

Pokud se jakákoliv činnost dělá s láskou, touhou po poznání, vírou, že všeho můžeme dosáhnout, pokud jen chceme, vznikne vždy něco krásného.

Lidičky tvořte! V každém věku, kdykoliv, s kýmkoliv.
Petr Kavan
Vyučuje: Tkaní na karetkách, ošatky ze slámy, soustružení, činění kůží, předtkalcovské techniky, zpracování vlny
Motto: Člověk by ani neřekl co všechno se dá vyrobit bez strojů, továren, počítačů, univerzitního vzdělání a měření na setiny milimetru.
Živím se jako programátor, v Domě pod jasanem funguji jako lektor a webmaster.

K řemeslům jsem se dostal v době studií, kdy jsem se seznámil s tkaním na karetkách. Technika mě fascinovala od začátku svojí obrovskou variabilitou a velkými možnostmi - stále tam bylo co objevovat.

Časem jsem přičichnul i k dalším řemeslům a zjistil jsem, že mě lákají činnosti, které dnes jsou spíše na okraji lidově-řemeslného zájmu, ale např. ve středověku byly nedílnou součástí života. Díky tomu jsem se naučil činit kůže nebo soustružit dřevěné misky, vypálil jsem si dřevěné uhlí atd.

Po studiích jsem se přestěhoval na vesnici, kde jsem krom prostoru na řemesla získal i možnost pořídit si další venkovské vymoženosti jako jsou kozy, ovce nebo včely. Programování je sice fajn, ale jeho abstraktnost potřebuji kompenzovat nějakou hodně zemitou realitou.
Rudolf Poliak
Vyučuje: Vlna, barvení v přírodních surovinách. Tkaní na stužkovém stavu, Krokbragd
Ruda je vystudovaný jaderný chemik a své znalosti uplatňuje při experimentech s barvením s přírodních surovinách.

Vede semináře o zpracování ovčí vlny včetně zajímavých technologických vsuvek.

Vyučuje tkaní na stužkovém stavu, kterou pojímá technicky, rozvíjí metody tkaní baltického stylu, severských tkanic, indiánské motivy, krokbragd techniky tkaní. Poradí i typy stužkových stavů. Můžete si na jeho kurzech vyzkoušet několik druhů stužkových stavů.
Tereza Komárková
Vyučuje: Dřevořezba, kašírování.
Absolventka Střední výtvarné školy Václava Hollara po maturitě pokračovala studiem scénografie na Katedře alternativního a loutkového divadla pražské DAMU. Završením jejího studia byla výprava k inscenaci „Zachýsek Rumělka“ v libereckém Naivním divadle, za níž obdržela cenu děkana DAMU za nejlepší studentský umělecký čin roku.

Tvůrčí orientace Terezy Komárkové vyšla z rodinného prostředí - rodiče jsou výtvarníci Renata a Martin Lhotákovi - známí návrháři a výrobci uměleckých hraček, loutek a velkoplošných modelů hradů a měst. Mezi Terezina nejvýznamnější umělecká setkání patří dlouholetá spolupráce se světoznámým mimem Ctiborem Turbou, pro něhož navrhla a realizovala divadelní masky a výtvarně se podílela na jeho inscenaci opery „Příběhy lišky Bystroušky“ v Národním divadle (1995).

Také výtvarná spolupráce na divadelních projektech bratří Formanů (Bouda, Nachové plachty) patří k významným mezníkům v tvorbě Terezy Komárkové, stejně jako výpravy pro divadlo Minor a pro divadelní soubor Buchty a loutky nebo masky pro Divadlo pod Palmovkou.

Od roku 2001 žije se svým mužem a třemi dětmi v Trutnově. Spolupracuje s občanským sdružením „Trutnov - město draka“, pro které navrhla výtvarnou podobu draka, který je každý rok k vidění na staré trutnovské radnici. Od roku 2010 je učitelkou výtvarného oboru Základní umělecké školy v Trutnově. V prosinci 2011 realizovala výstavu LOUTKY, HRAČKY A OBJEKTY v Galerii města Trutnova a získala KULTURNÍ CENU Města Trutnov.

S tkalcovským muzeum spolupracuje od roku 2009. Např. zhotovením draka na akce Za humny je drak, účastní na mezinárodním festivalu Košíkářství v Polsku aj.