Ošatky ze slámy

Výroba nádob spirálovou technikou je postup, jehož kořeny můžeme zařadit (podobně jako u košíkářství) do mladší doby kamenné. Zpočátku se zřejmě využívaly materiály nalezené volně v přírodě, ovšem rozvoj zemědělství a pěstování obilnin dodalo materiál, který je od té doby pro spirálové výrobky typický - slámu.

Slaměnné nádoby vyrobené spirálovou technikou a tvarované tradičně do podoby kulatých nebo oválných ošatek se pravděpodobně už dávno před nástupem evropského středověku staly nezbytným vybavením každého hospodářství. Jednalo se o nádoby, které v podstatě neměly alternativu. Byly velice lehké podobně jako proutěné košíky, ale přitom ve stěnách neměly žádné otvory, takže se v nich mohly přenášet i velice jemné sypké materiály, jako třeba mouka. Narozdíl od keramiky bylo obtížné je rozbít nebo poškodit; a pokud by se tak už stalo, nebyl problém kdykoli vyrobit novou protože postup byl jednoduchý a sláma byla v podstatě zemědělským odpadem. Díky jednoduché výrobě i nenáročnosti na vybavení byly ošatky upřednostňovány (tam, kde to jen bylo možné) i např. proti miskám dlabaným ze dřeva. Zkrátka slaměná ošatka byla extrémně užitečným vybavením hospodářství, a jako taková byla intenzivně používána po většinu historie; vlastně až do moderní poválečné doby, kdy ji vytlačily umělé hmoty a celkový průmyslový přístup k zemědělství a výrobě potravin.

Výroba slaměných ošatek vyžaduje pouze minimální vybavení. Nezbytnou pomůckou je dutinka, vyrobená např. z obdélníčku kůže, jehož delší strany se k sobě přihnou a sešijí. Dutinka při výrobě pomáhá formovat pramen slámy a udržovat ho stále stejně silný. Druhou a poslední pomůckou, kterou budete potřebovat, je velká jehla. Pramen slámy vytvářený dutinkou se spirálovitě obtáčí kolem už hotové části výrobku a pomocí jehly se neustále přišívá.

Kromě dutinky a jehly je k výrobě potřeba ještě vlastní materiál, ze kterého bude ošatka vyrobena - tedy slámu. V minulosti bylo v každém hospodářství slámy vždy dost, ale ty doby už minuly. Dnes lze slámu koupit od zemědělců, bohužel všechna je ale vymlácená mechanickou mlátičkou a pro výrobu ošatek se už příliš nehodí. Řešením je získat někde slámu ještě před vymlácením (kdy stébla ještě nejsou rozbitá) a buď si ji vymlátit šetrněji (cepem) a nebo konce klasů ze zrním prostě odstříhat. Kromě slámy ještě potřebujete něco, čím se budou prameny slámy sešívat - tradiční jsou buď pruhy lýka (které se dají koupit i dnes) nebo pásy štípané z vrbového prutu (které si pravděpodobně musíte vyrobit).

V současné době se popularita ošatek zase zvětšuje, ovšem jsou chápány spíše jako ozdobný doplněk domácnosti s rustikálním nádechem. To nám na druhou stranu umožňuje překročit hranice dané tradicí a zkusit ošatky více zdobit - např. ozdobným děrováním stěn, použitím barevného lýka při šití, nebo třeba dodatečným prošitím koženými pásky. V každém případě jsem přesvědčen, že v každé domácnosti bude ošatka shledána užitečnou.