Včelařství, brtnictví

Včelařství a brtnictví

Člověk velice brzy  zjistil, že včely produkují pro něj velice užitečné produkty.   Med byl až do 18. stoleí jediné sladidlo  a vosk se používal  na výrobu svící a v hutnictví. Časem lidé zjistili,  že i ostatní produkty ( propolis ,mateří kašička,pyl a včelí jed) se dakí využít.

Nejdříve  člověk pouze vyhledával dutiny,které včely opustily a vybíral z nich plástve s medem.Později vybíral med i z dutin obsazených včelami. Záhy ovšem zjistil, že tímto způsobem byly stavy včel silně decimovány a tak se začal o včely starat. Těmto prvním včelařům se říkalo brtníci podle toho, že včelařili v přirozených dutinách stromů (brtích). Dutiny byly časem upravovány, aby vyhovovaly včelám i práci brtníků. Byly zvětšovány vnitřní dutiny . Otvory do dutin se upravovaly za použití jílu, drnů a kusů dřeva. Tak vznikl zátvor uzavírající přístup do brtě. Protože se včelařiko v přirozených dutinách stromů, které vnikají hlavně u stronů vzrostlých museli brtníci při své práci zdolávat i velké výšky. K tomu využívali osekané vršky jehličnanů se zbytky větví (ostrve).Při práci  byli připoutáni ke kmenu pomocí provazu a plástve, které zpočátku vylamovali a později vyřezávali speciálními noži,  dávali do kožených vaků a později do nádob (lukna).  Brtníci označovali stromy se včelami i dutiny pro budoucí včelstva  pomocí speciálních značek. Tak asi vzniklo pozdější značení brtí víchy slámy nad nebo pod česnem. Kácení takto označených stromů i ničení značek bylo trestné. Brtníci byli osobami váženýni. Měli své vlastní cechy a tvořili spolky s volenou samosprávou. Byla to živnost, která se přenášela z otce na syna a tím se přenášely i způsoby včelaření.

Med se zpočátku sbíral hned po nastěhování včel. V pozdějších dobách se čekalo až do podzimu. Když ovšem včelaři zjistili,že tento způsob včely příliš oslabuje, začali se s vybíráním ( podřezem  včel) na jaře.

Za každý osazený strom včelami se musel odvádět poplatek. Med byl ovšem považován za velice ceněnou surovinu. Vyvažovalo se solí. Roku 1553 stálo jedno včelstvo s klátem 3 zlaté . Kráva 5 zlatých.

Lesní včelaření vydrželo asi do 16. století, než se začalo s těžbou lesa holosečí. To vedlo k snižování počtu stromů s přirozenými dutinami. Dalším faktorem byl i rozvoj včelaření v blízkosti domů. Včelaření zahradnímu, rolnickému.

Brtníci pravděpodobně nevčelařili pouze ve stojatých brtích na živých stromech, ale upravovali si i dutiny  padlých kmenů.

Když si tyto kmeny donesli ke svým domům, zjistili, že usazené včely prosperují stejně dobře jako včely v lese. Tak začal další způsob včelaření. Prví zmínky o tomto včelaření na našem území nacházíme již v Kosmově kronice. Včelařilo se v úlech špalkových tzv klapetech později klátech a v košnicích tj v úlech ze slámy, rákosu nebo proutí.  Na blízkém východě se dodnes včelaří v hliněných úlech.  V úlech prkených (stojanech i ležanech)  se začaly chovat včely až v 16. století. Chov včel  při rolnickém včelaření probíhal stejně jak při chovu v brtích. Ustálilo se pravidlo, že při podřezu včel se odebírala pouze polovina díla a druhá polovina příští rok. Tím se káždé dva roky obnovilo kompletní dílo. Chov včel rolnickým a brtnickým včelařením probíhal po mnoho staletí současně. Jednou bylo rolnické, podruhé brtnické na vzestupu až do století 16., kdy brtnické zaniká.

Vdobách po třicetileté válce včelařství zaniklo skoro úplně. Teprve v 18. století nastupuje jeho renesance a včelařství se začíná racionalizovat.

Jsou zaváděny prostorné úly, pohyblivé dílo, loučky, rámky, mezistěny, medomet. Objev partenogeneze.