Vícevrstvé tkaní

Dvojité tkaní, doubleweaving rozšíří tkalcovské možnosti, což ale teprve tkaní z více vrstev než jen dvou, resp. čtyř. Příběh tkaného obrazu z 5 barevných vrstev.

Zadání

V květnu 2025 jsem byla oslovena utkat obraz pro město. Proč ne? 😉 Měl obsahovat loga měst Trutnov a Hradec Králové, vzhled a zpracování bylo na mně.

Návrhy

Vzniklo šest návrhů. Hned po jejich odeslání mi ale došlo, že jeden z nich nebude zrovna nejjednodušší na realizaci z důvodu šikmé linie. No co, když si ho vyberou, bude to výzva…

A byla 😁 Právě tento složitý návrh se líbil nejvíc a schválil ho i pan starosta.

Volba materiálu

Pak přišla zásadní otázka: z čeho obraz utkat? Výběr příze  byl nejtěžší částí celého projektu. Bylo třeba najít pět barev, které se co nejvíc přiblíží odstínům obou log. Zároveň příze musí být tenká, aby měla na daný rozměr co největší „rozlišení“. Volba nakonec padla na směsovou přízi s akrylem, který zajistí stálost barev. Návin 165m/50g  umožnil vytkat poměrně hladký oblouk a ne příliš zubatou šikmou čáru.

Volba techniky

Jako nejjednodušší možnost se nabízela tapiserie, ale zvolila jsem tkaní ve vrstvách. Použitou techniku jsem odvodila od techniky „doubleweave“ (dvouvrstvá tkanina), kterou jsem upravila pro pět vrstev. Každá barva měla vlastní vrstvu a na povrch vystupovala jen tam, kde zrovna byla potřeba.

A protože se přes celý obraz táhne šikmá linie, bez žakárového stavu se musí každý jeden útek vybírat ručně. A útků bylo celkem 1330!

Velké počítání

Začalo velké počítání: spočítat vhodnou dostavu, rozkreslit obrázek do čtvercové sítě, vybrat správnou hustotu paprsku, do každé mezery pět nití… vejdou se tam? A mám vůbec dostatek nitěnek na stavu? Výsledkem byla osnova o tisíci nitích na 40 cm šíře – 200 od každé barvy. Skvělá příležitost otestovat můj nový, doma vyrobený 12listový podlahový stav.

Navazování a šlapání

Po natažení osnovy následovalo navazování pedálů. Kombinací bylo tolik, že 14 pedálů nestačilo a pedály jsem musela během tkaní dvakrát převázat. Navíc bylo potřeba využít tzv. „skeleton tie-up“. To znamená, že jsem na jeden útek sešlápla dva nebo tři pedály současně. V jednu chvíli bylo dokonce potřeba sešlápnout 5 pedálů naráz, ale to naštěstí jen na dva útky.

Dokončení a úpravy

Zvolená technika se osvědčila – vzor obrazu se objevoval přesně podle představ. Po sundání hotové tkaniny ze stavu jsem narazila na problém. Jak se všechny vrstvy plátna ohýbaly přes prsník ke zbožovému válci, vrchní vrstva se natáhla víc než spodní a obraz byl trochu zvlněný. Ale, žádná tkanina přeci není hotová, dokud se nevypere!

Po vyprání se vše hezky srovnalo. Pak už stačilo usušit, vyžehlit přes vlhké plátno a zarámovat. Práce se dřevem se ujal můj přítel, který vyrobil nejen rám obrazu, ale také můj tkalcovský stav, na kterém jsem tkala.

Hotový obraz je nejen splněnou zakázkou. Je to také test zajímavé techniky, která rozšiřuje možnosti tkaní na ručním stavu.

Techniku vícevrstvé tkaniny chci dál rozvíjet a zkoumat všechny její možnosti. Jak se mi to daří můžete sledovat na mém instagramovém profilu @vzoom.weave