Plstění

Předvádíme:Ano
Pořádáme kurzy:Ano Chci se naučit techniku Plstění
Lektoři:Jana Kavanová, Martina Poliaková
Poznámka:

Živočišná nebo umělá vlákna se do kompaktního plošného výrobku dají zpracovat z zásadě dvěma způsoby. Je možné z vláken upříst přízi, a tu potom použít ke tkaní, pletení, háčkování a podobným technikám. Druhou možností je vlákna zaplstit.

Živočišná vlákna mají zajímavou vlastnost - pokud na vrstvu mokrých vláken za tepla působíme tlakem, vlákna se samovolně zaplétají do sebe, a po nějaká době vznikne zcela kompaktní,pevný a tuhý materiál - plst. Není tak měkká a "příjemná" jako tkanina, ale zato je pevnější a odolnější. Tyto vlastnosti učinily plst výborným materiálem k výrobě klobouků, zimních nebo domácích bot, koberců a podobně.


V současné době se plst už příliš nepoužívá na oděvy a osobní vybavení, zato našla velké uplatnění v zahradnictví či stavebnictví. Každý, kdo se dostal do styku s nějakým podobným odvětvím, už jistě slyšel pojem "netkaná textilie", který ve většině případů značí právě plst. Pro potřeby průmyslové výroby byl vynalezen způsob plstění zasucha, a později se ukázalo, že se tato technika dá výborně použít i v domácích podmínkách.


Plstění zasucha vyžaduje jednu pomůcku - speciální plstící jehlu, která má po délce několik drobných výstupků a háčků. Když takovou jehlu zapichujeme do vstvy vláken, vlákna se náhodně zachytávají na háčky a jsou jimi protahovány mezi jiná vlákna. Opakovaným zapichováním jehly tedy postupně docílíme stejného efektu, jaký by se odehrával za mokra pouhým působením tlaku. Technika je ideální pro domácí výrobu, protože nám pracovní plochu nezamáčí a přitom umožňuje plst tvarovat do nejrůznějších tvarů, např. figurek.

Závěrem je třeba upozornit že ne všechna živočišná vlákna jsou k plstění vhodná. Některá (např. králičí nebo bobří srst, používanou dříve k výrobě klobouků) bylo před plstěním třeba upravit chemickou cestou. Pro naše potřeby je ideální ovčí vlna, která je dostupná a přitom se snadno plstí i bez chemické přípravy.