Profily lektorů

  • Anna Talábová

    Vyučuje: Pedig, drátovaný šperk, šperky ze zipů, z hedvábí, tepaný šperk, patchwork, enkaustiku, mramorování.

    Velmi šikovná lektorka mnoha technik. Vyučuje techniky: Pedig – pletení košíků a dekorací,

    Šperky  Drátované - technikou WIRE WRAPING,  Měděné a páskové, Tepané z mědi, Hedvábné, Barokní  šité, Zipové.

    Vede kurzy Enkaustiky, Mramorování – malování na vodu, Patchworku, Malování a barvení  hedvábí.

    Účastní se aktivně různých akcí v okolních obcích. Vedla odborný kurz  ve SPŠ oděvní ve Strážnici. 

    Vyučuje na kurzech v Polsku. Podílela se na vzniku učebnice výtvarných technik: Moderní výtvarné techniky. 

    Věnuje se vlastní tvorbě – především šperků a patchworku. Na podzim 2013 měla  výstavu v muzeu v Žacléři. 

     

    S tkalcovským muzeem ve Voletinách spolupracuje od r. 2011.


  • Daniela Roudná

    Titulní obrázek

    Jmenuji se Daniela Roudná a pocházím z malé vesničky Rudník-Arnultovice v Krkonoších. Výrobě šperků a se věnuji od roku 1997. Vystudovala jsem SOU uměleckých řemesel v Praze v letech 1994-7 a dále pokračovala v nástavbovém maturitním studiu na stejné škole v Praze v letech 1997-2000. Praxi jsem získala ve výrobním družstvu Soluna, později Solunka, jako zlatnice jsem pracovala v Hostinném pod vedením Lenky Živorové, provdané Jirušové. Po několika profesních odbočkách jsem se ke zlatničině a umělecké práci na plno vrátila a díky svým úspěchům a individuálnímu přístupu jsem získala mnoho spokojených zákaznic, se kterými se setkávám nejenom na prodejních akcích v regoinu Krkonoše, ale po celé republice. 

    V roce 2005 mi byl  certifikát kRKONOŠSKÝ ORIGINÁLNÍ PRODUKT udělen pro šperky z mědi i zlatnické práce (šperky z drahých kovů), splnila jsem přísná certifikační kriteria a podmínky tj. jedinečnost produktu, spojitost s regionem Krkonoše, ruční/řemeslná práce, použití tradičního způsobu výroby, která je šetrná k životnímu prostředí.

    Při výrobě stříbrných i měděných šperků používám tradiční výrobní postupy a veškeré mé produkty jsou ručně vyrobené. Používám zásadně materiál českého původu a výroby,který splňuje hygienické normy České Republiky, neobsahují nikl a proto nevzniká alergická reakce. Stříbrné i zlaté šperky jsou samozřejmě puncované příslušnými puncovními značkami. Mezi moje nejoblíbenější nejpoužívanější techniky patří filigrán, který jsem upravila do osobitého stylu – opakujících se spirál různých tvarů. Většinu šperků prokládám polodrahokamy. V některých kolekcích používám také svárovské zirkony. Zhotovuji také kolekce šperků celostříbrných - bez kamenů. Zlaté šperky vyrábím výhradně na zakázku a preferuji výrobu zlatých šperků s brilianty, nebo originální kusy podle vlastního, nebo mého návrhu. Mým cílem je , aby Vám šperk slušel, cítili jste se s ním dobře.

     


  • Ing. Hana Nýdrlová

    Titulní obrázek

    V Tkalcovském muzeu působím jako lektorka drátování, v pracovním životě jsem zaměstnaná jako ředitelka Turistického informačního centra v Trutnově.

    Ke starým věcem a potažmo starým řemeslům jsem získala vztah již v dětství, neboť oba moji rodiče byli ne snad vášnivými, ale rozhodně aktivními a vytrvalými sběrateli starožitností, zejména tatínek sbíral starou moravskou, modranskou a habánskou keramiku.

    Základy drátování, techniky „šití“ jsem se naučila sama „okoukáním“ z časopisů, klasické drátování mne naučila Jana Pičmanová z Poniklé. Dále už to chce jenom nadšení, trpělivost, čas a odvahu stále zkoušet a zkoušet. Navíc takřka při každém setkání s některým kolegou dráteníkem se dozvídám nové a nové věci.

    V současné době se mimo klasické drátování nádob a velikonočních vajíček snažím o tvorbu větších misek a figur.

    Drát se tak stal mým kamarádem pro případné dlouhé chvíle (kterých je však poskrovnu).


  • Ing. Matyáš Orsák Ph.D.

    Titulní obrázek
    Vyučuje: Textilní techniky

    Pochází z trutnovska. Profesí je vysokoškolským pedagogem, učí chemii. Textilní výroba je jeho velký koníček, zabývá se jí jak teoreticky, tak i prakticky dále než 20 let. Sám o sobě říká toto:

    "Ruční textilní výroba mi učarovala již v dětství, kdy mne fascinovalo sledovat moji maminku, jak obratně zachází s jehlicemi při pletení či s háčkem při háčkování. Postupně jsem tuto dovednost okoukal a jednoho dne se pokusil si s jehlicemi a nebo háčkem pohrát. Časem jsem se naučil další textilní techniky jako je drhání, síťování, bezstavové tkaní a další textilní techniky. Od nich byl jen krůček k pokusům vyrobit si vlastní ručně předenou přízi. První pokusy byly velmi nejisté, protože jsem neměl k dispozici žádný pořádný materiál a ani nástroje, natož přesné informace. Asi v 17 letech se mi poprvé do ruky dostalo ruční vřeteno a já začal objevovat techniku výroby příze. Dalším velkým pokrokem v poznatcích byla kniha manželů Malinových Vzpomínky na minulost, která je věnována experimentální archeologii. Tato kniha mi ukázala směr, kterým se ubírat. Pak už věci nabraly rychlejší spád. Napředl jsem ovčí vlnu na celou vestu (pravda, práce mi trvala včetně pletení asi 2 roky, ale byl to pro mne velmi důležitý okamžik, kdy se hraní změnilo na dovednost, která má praktické využití). Velikým mezníkem bylo získání mého prvního kolovratu (tohoto "stařečka" původem ze Šumavy od Klatov jsem dostal darem) a zakoupení prvního tkalcovského stavu. Práce na kolovratu mne dala další směr a posunula mnohem dále. Pak přišly další kolovraty, další stavy, začal jsem se zajímat o jejich konstrukci, zdobení a další věci. S tím přišly pokusy v oblasti barvení, z počátku syntetickými, později přírodními barvivy. A protože jsem profesí vysokoškolský pedagog, byl jen krůček k předvádění a výkladu ruční výroby textilií. Předváděl jsem předení a tkaní na různých akcích (středověké bitvy, historické trhy, ruční dílny, Země živitelka,,...).

    V současné době vlastním cca 10 kolovratů, 3 velké ruční stavy, 2 střední a 4 malé. Vedle toho další předměty spojené s historií výroby textilií, jako jsou vřetena, přeslice, mědlice a vochle a další pomůcky na zpracování lnu a vlny, jejich předení, převíjení, barvení..."


  • Iveta Hemelíková

    Titulní obrázek
    Vyučuje: keramiky, šití, háčkování, pedig.
    Motto: naděje vždy zvítězí nad zkušeností

    Iveta je usměvavá lektorka, která dokáže čarovat s látkami a střihy, má spoustu nápadů, je rychlá a poradí si v mnoha zapaketlitých situacích při kurzech: šití, háčkování, keramiky, pedigu.

    Kousek z jejích textu o sobě:

    MOTTA měním a dost často, už mám pěknou sbírku..

    věřím, že fantazie je silnější než vědění
    že, mýty mají větší moc než historie
    že,smích je jediným lékem na zármutek
    a věřím, že láska je silnější než smrt.

    věk42, vzdělání - střední průmyslová škola oděvní, co týče keramiky - rekvalifikační kurzy v Kohoutově ( keramik a lektor) - to byla pro mě radost-potěšení a zjištění, že toho stále o keramice moc nevím..
    Nejoblíbenější činnost keramika

    nejoblíbenější jídlo hořká čokoláda
    nejoblíbenější zvířátko lední medvěd
    mám ráda děti

    všecko co je modré není dobré, ale užásné!

    A zimu si nedokážu představit bez lyží..


  • Jana Kavanová

    Titulní obrázek
    Vyučuje: plstění za sucha, drátkování

    Motto nemám, ale mám oblíbený verš z Bible:
    Uschne tráva, květ opadne, ale slovo Hospodinovo zůstává na věky.
    1. Pt 1:24

    S řemesly jsem přišla do styku až v Domě pod Jasanem. Učila jsem se z knížek a radami hodných lidí, kteří se plstění a drátkům taky věnují.

    Drátkuji šperky, jako jsou prstýnky, náramky, brože a podobně.
    Z plstění mě víc  oslovilo plstění za sucha a tvorba náušnic, nárámků, panenek, oveček, atd. Ale ani takové plstění za mokra, kde si člověk hraje s hebkou vlnou, teplou vodou a mýdlem, není k zahození.


  • Jaroslava Raabensteinová

    Titulní obrázek
    Vyučuje: Paličkování, síťování.

     

    Jaruška je lektorka paličkování. Vystudovala krajkářskou školu ve Vamberku, přsněji Školský ústav umělecké výroby a od roku 1976 do 1982 pracovala ve Vamberecké krajce.

    Od roku 1984 dodnes vede kurzy paličkování pro dospělé a děti.

     S tkalcovským muzeum spolupracuje od roku 2009.


  • Julie Burdychová

    Titulní obrázek
    Vyučuje: Šperk: FIMO, Korálky, vinuté perle, drátky.
    Motto: Spotřebuj co se dá. Nic není zbytečné

    Jmenuji se Julie Burdychová. Narodila jsem se v Trutnově (v roce 1992) a nyní bydlím v Desné v Jizerských  horách.  Vystudovala jsem předškolní a mimoškolní pedagogiku v Nové Pace. Mým velkým zájmem jsou šperky, kterým se věnuji od roku 2009. V roce 2012 nastupuji na Technickou Univerzitu v Liberci, abych si rozšířila své obzory v oboru design skla a šperku.

    Věnuji se mnoha technikám. Je to například fimo (polymerová hmota), bižuterie, drátěné šperky (kování na kovadlině) a v roce 2012 jsem se stala i výrobcem vinutých perlí. Sklo a dráty jsou mojí vášní. Inspirací je mi především příroda a také samotná osoba,  pro kterou je šperk vytvářen. Mé šperky můžete najít na stránkách www.julia-jewelry.cz


  • Květoslava Mládková

    Titulní obrázek
    Vyučuje: Prevence syndromu vyhoření

    Narodila jsem se v roce 1973, vystudovala jsem jednooborovou psychologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a pracuji v Trutnově v RIAPSu  jako psycholožka v manželském a rodinném poradenství. Psychoterapeutické vzdělání získávám v Institutu rodinné terapie psychosomatické medicíny v Liberci, kde  absolvuji čtyřletý Výcvik v rodinné terapii.

    S Domem pod jasanem spolupracuji v roce 2012, kdy v rámci vzdělávacího programu pro pracovníky mateřských škol vedu přednášky na téma Prevence syndromu vyhoření.


  • Marcin Makaś

    Titulní obrázek
    Vyučuje: Umělecké košíkářství, vitráže Tiffany, vitráže klasické olovem, mozaiky, keramiku.

    Marcin je magistr umění, sochař, pedagog a terapeut. Absolvoval Fakultu grafiky a architektury při WSU ve Štětíně. Realizuje autorské práce, tvůrčí dílny pro veřejnost, pro handicapované. V krkonošských dílnách vyučuje keramiku a sochařství, tvoří vitráže, košíkářství. Vytváří a realizuje projekty v oblastech interiérového designu, scénografie, výstavnictví a živé architektury. Založil a provozuje galerii,,CZASB" v Lubawce. Věnuje se malování, grafice a kresbě.

    S tkalcovským muzeum spolupracuje od roku 2010.


  • Martina Nosková

    Vyučuje: Origami, twistart, qulling a řadu dalších technik

    Střední školu vystudovala v Turnově, obor zlatnictví a stříbrnictví. 

    Od té doby se zájímá o různé výtvarné techniky. A nejen výtvarné, hlavně rukodělné. Zakotvila nakonec u dvou moderních. Skládání origami náušnic a stříhání razítek. Oboje již přerostlo z koníčka ve vášeň...

    Dále vyučuje: Drátované hvězdy * Drátování * Dutinky * Knižní vazba * Kytky * Dutinky * Knižní vazba * Kytky * Leptání skla *Moosgumy * Nešitý patchwork * Origami betlém * Origami 1 * Origami 2 * Origami 3 * Origami 4 * Papírové listy * Pedig * Plstění * Quilling *Ubrousková technika * Vánoční visačky * Visačky

    Pravidelně spolupracuje s Muzeem papírových modelů v Polici nad Metují, Pellyho domy v Polici nad Metují, Café Dientzenhofer v Broumově, nově též s prodejní zahradou Trees v Červeném Kostelci, Domem pod Jasanem ve Voletinách u Trutnova. 


  • Martina Poliaková

    Titulní obrázek
    Vyučuje: keramika, tkaní, plstění, pedig, předení, floristika
    Motto: rodina, přátelství, pokora

    Stála jsem u zrodu sbírky ke tkalcovství spolu se svým manželem, který je nepostradatelnou osobou pro praktický chod muzea a jeho dalšho rozšiřování.

    Moje pracovní činnost je průvodcování v muzeu a s ním spojené předvádění práce na dobových nástrojích, psaní projektů, shánění financí na provoz muzea, propagace a prezentování muzea.

    Odměnou mi jsou spokojení návštěvníci, děti, které objevují, jak vlastně vznikla látka a které se zpočátku tváří, že je muzeum vůbec nezajímá a potom chtějí přidat len na další výrobu provázku.

     

    Věnuji se lektorské činnosti a zaměřuji se na lidová řemesla, propojování technik a spojování tradičních postupů se současným designem.

     

    Vyučuji především v Domě pod jasanem, vedla jsem týdenní workshopy v Polsku, připravuji vzdělávácí programy úzce spojené s lidovými řemesly.  

    V lednu 2014 byla v Domě pod jasanem natáčet Toulavá kamera reportáž o historii tkalcovství v regionu Trutnovska. 


  • Mgr. Jarmila Schubertová

    Titulní obrázek
    Motto: „Bez tmy neuvidíš světlo“ a na to jsem si přišla sama při kresbě, ale i dalších seminářích a kurzech sebepoznání.

    Absolventka Pedagogické  fakulty Hradec králové, učitelství Výtvarné výchovy  a Masarykovy univerzity v Brně, galerijní animace, kresba a malba. Lektorka kurzů kresby a malby, kresby pravou mozkovou hemisférou, malby jakýmikoliv materiály na cokoliv, hlavně, aby se člověk uvolnil a pobavil.

    V současné době učitelka na základní škole, základní umělecké škole – obor literárně dramatický.

    A jak bych se popsala?

    To musíte zažít 

    Od malička  jsem čmárala kde se dalo a malovala si svět. S hlavou v oblacích jsem tančila s vílami na louce a viděla v lidech nádherné světlo, se kterým mne bavilo si hrát.

    Přes pokusy s hudbou, herectvím, scénickým tancem, mne to stejně vždy dovedlo k výtvarničině a hře s materiály a technikami všeho druhu.

    Miluji dětskou kresbu, fascinuje mne intuitivní kresba a malba, ale i dokonalost technicky precizně vyvedené práce. Miluji hlínu a práci s ní, experimenty s mnohými materiály. Fascinují mne pastelky a pomalinku se rozhoupávám i k vlastní tvorbě.

    Ale všechno má svůj čas a ke všemu je třeba dozrát

    Pokud se jakákoliv činnost dělá s láskou, touhou po poznání, vírou, že všeho můžeme dosáhnout, pokud jen chceme, vznikne vždy něco krásného.

     

    Lidičky tvořte! V každém věku, kdykoliv, s kýmkoliv.


  • Oldřich Filip

    Titulní obrázek
    Vyučuje: Košíkářství

    Je z Javorníka a na jeho koše si můžete i stoupnout, jsou pevné a dělané s fortelem.

    Svoje zkušenosti předává na kurzech, které jsou zaměřeny především na výrobu hospodářských košů, na správné technologické zpracování.

    Vrbové proutí si pěstuje a dává neocenitelné rady pro zakládání vrbových polí, přípravu proutí a jeho sortování.

    Jeho řemeslný fortel byla v roce 2012 natáčet Toulavá kamera přímo v Domě pod jasanem. 

    Vede rekvalifikační kurzy Košíkář.


  • Petr Kavan

    Titulní obrázek
    Vyučuje: Tkaní na karetkách, ošatky ze slámy, soustružení, činění kůží, předtkalcovské techniky, zpracování vlny
    Motto: Člověk by ani neřekl co všechno se dá vyrobit bez strojů, továren, počítačů, univerzitního vzdělání a měření na setiny milimetru.

    Živím se jako programátor, v Domě pod jasanem funguji jako lektor a webmaster.

    K řemeslům jsem se dostal v době studií, kdy jsem se seznámil s tkaním na karetkách. Technika mě fascinovala od začátku svojí obrovskou variabilitou a velkými možnostmi - stále tam bylo co objevovat.

    Časem jsem přičichnul i k dalším řemeslům a zjistil jsem, že mě lákají činnosti, které dnes jsou spíše na okraji lidově-řemeslného zájmu, ale např. ve středověku byly nedílnou součástí života. Díky tomu jsem se naučil činit kůže nebo soustružit dřevěné misky, vypálil jsem si dřevěné uhlí atd.

    Po studiích jsem se přestěhoval na vesnici, kde jsem krom prostoru na řemesla získal i možnost pořídit si další venkovské vymoženosti jako jsou kozy, ovce nebo včely. Programování je sice fajn, ale jeho abstraktnost potřebuji kompenzovat nějakou hodně zemitou realitou.


  • Tereza Komárková

    Titulní obrázek
    Vyučuje: Dřevořezba, kašírování.

    Absolventka Střední výtvarné školy Václava Hollara po maturitě pokračovala studiem scénografie na Katedře alternativního a loutkového divadla pražské DAMU. Završením jejího studia byla výprava k inscenaci „Zachýsek Rumělka“ v libereckém Naivním divadle, za níž obdržela cenu děkana DAMU za nejlepší studentský umělecký čin roku.

    Tvůrčí orientace Terezy Komárkové vyšla z rodinného prostředí - rodiče jsou výtvarníci Renata a Martin Lhotákovi - známí návrháři a výrobci uměleckých hraček, loutek a velkoplošných modelů hradů a měst. Mezi Terezina nejvýznamnější umělecká setkání patří dlouholetá spolupráce se světoznámým mimem Ctiborem Turbou, pro něhož navrhla a realizovala divadelní masky a výtvarně se podílela na jeho inscenaci opery „Příběhy lišky Bystroušky“ v Národním divadle (1995). 

     Také výtvarná spolupráce na divadelních projektech bratří Formanů (Bouda, Nachové plachty) patří k významným mezníkům v tvorbě Terezy Komárkové, stejně jako výpravy pro divadlo Minor a pro divadelní soubor Buchty a loutky nebo masky pro Divadlo pod Palmovkou.

     Od roku 2001 žije se svým mužem a třemi dětmi v Trutnově. Spolupracuje  s občanským sdružením „Trutnov - město draka“, pro které navrhla výtvarnou podobu draka, který je každý rok k vidění na staré trutnovské radnici. Od roku 2010 je učitelkou výtvarného oboru Základní umělecké školy v Trutnově. V prosinci 2011 realizovala výstavu  LOUTKY, HRAČKY A OBJEKTY v Galerii města Trutnova a získala KULTURNÍ CENU Města Trutnov.

    S tkalcovským muzeum spolupracuje od roku 2009. Např. zhotovením draka na akce Za humny je drak, účastní na mezinárodním festivalu Košíkářství v Polsku aj.